Historie obce Telnice

Název obce Telnice je odvozen od původního slovanského jména potoka Dolnice, které se postupem času změnilo na Telnici. Z tohoto názvu později vzniklo i německé označení Telnitz.

První písemná zmínka o Telnici pochází z roku 1371 a souvisí s důlní činností na Rudném vrchu. Z místních křemenatých žil se zde těžily rudy železa, mědi, olova, zinku a stříbra. Těžba byla ukončena v 18. století pro svou nerentabilnost.

Rozvoj hornictví a těžby dřeva přivedl do údolí Telnického potoka horníky a lesní dělníky, kteří zde založili několik menších osad. Ty se postupně spojily v dnešní obec Telnici.

Mezi významné držitele panství patřili před rokem 1627 Kelblové z Geisingu, majitelé Chlumce a Všebořic. K pozdějším vlastníkům náležela hrabata z Wetphalen a především rod Ledeburů, kteří v Telnici vystavěli kostel a zámek. Zámek se však do dnešních dnů nedochoval.

Pamětihodnosti a kulturní dědictví

Mezi významné památky obce patří:

• dva pomníky napoleonských válek z roku 1813,

• hrobka rodu Ledeburů,

• novogotická kaple,

• novogotický kostel sv. Josefa z roku 1910, postavený z iniciativy chlumeckého hraběte Westphalena zu Fürstenberg.

Příroda a rekreace

V okolí Telnice se nacházejí chráněné přírodní lokality, především horské louky s výskytem vzácných druhů rostlin, jako je lilie cibulkonosná s oranžovým až hnědočerveným květem nebo arnika horská.

K oblíbeným rekreačním místům patří:

• přírodní koupaliště Oprám ve Varvažově,

• rekreační centrum Zadní Telnice, které nabízí pět lyžařských vleků různých obtížností. Tři sjezdovky jsou uměle zasněžovány.

Zajímavostí je, že Telnice byla prvním rekreačním střediskem v Československu, kde bylo uvedeno do provozu umělé zasněžování.

Části obce

Současná obec Telnice se skládá ze čtyř místních částí: Telnice, Varvažov, Liboňov a Adolfov. Každá z nich má svou specifickou historii, charakter i význam v rámci celého území.

Telnice (Tellnitz)

Telnice vznikla jako osada lesních dělníků a horníků. První písemná zmínka pochází z roku 1371 v souvislosti s těžbou rud na Rudném vrchu. Vedle hornictví se obyvatelé živili zemědělstvím, tkalcovstvím a pletařstvím.

Díky vysokému množství srážek zde vznikly mlýny, pila i palírna. V letech 1912–1956 byla Telnice spojena s Ústím nad Labem elektrickou tramvajovou tratí č. 1. Významnou památkou je novogotický kostel sv. Josefa z roku 1910.

Varvažov (Arbesau)

Varvažov byl původně samostatnou slovanskou obcí, poprvé zmiňovanou v roce 1483. Rozvíjel se díky své poloze na důležitých dopravních trasách a později i díky těžbě uhlí.

Významnou památkou je empírová budova Staré pošty z roku 1817, která sloužila jako poštovní stanice, hostinec a přepřahací místo. Napoleonské války zde připomínají rakouský a pruský pomník. Obec zanikla v důsledku důlní činnosti a na počátku 60. let 20. století byla připojena k Telnici.

Liboňov (Liesdorf)

Liboňov je lesní lánová ves založená kolem roku 1200. Historie obce je spojena s těžbou stříbra, která zde probíhala již od středověku.

V letech 1929–1945 zde fungovala hvězdárna, vybavená moderními astronomickými a meteorologickými přístroji. Po druhé světové válce objekt chátral a byl přestavěn na rekreační chatu. Kaple v centru obce pochází z přelomu 19. a 20. století.

Adolfov (Adolfsgrün)

Adolfov je horská obec ležící v nadmořské výšce přibližně 800 m n. m. První písemná zmínka pochází z roku 1553. Obec vznikla v souvislosti s hornickou činností, především těžbou cínu.

Později se zde rozvíjelo lesnictví, pastevectví a drobné zemědělství. V 19. století se Adolfov stal vyhledávaným rekreačním a klimatickým letoviskem. Dnes je oblíbeným cílem turistů a milovníků zimních sportů.